KAWAKAMI, Mieko. Nebe. Praha: Odeon, 2023. ISBN 978-80-207-2162-4.

 Román o těžkostech dospívání, školní šikaně a mezilidských vztazích přináší nezvyklý pohled na současnou japonskou společnost. Mieko Kawakami je považována za nejvýraznější japonskou spisovatelku současnosti. Za román Nebe získala japonské literární ocenění (Cenu Murasaki Šikibu). Protagonistu a zároveň vypravěče románu, čtrnáctiletého středoškoláka, poznává čtenář pod přezdívkou Šilhavec, kterou mu dali spolužáci. Kvůli tomu je také ve škole objektem šikany. Chlapec mlčky v osamění trpí, dokud nenaváže přátelství se spolužačkou Kodžimovou - ta jediná dokáže pochopit, co prožívá, protože je rovněž terčem šikany. Svět osamělého, do sebe uzavřeného chlapce se rázem změní, když má možnost sdílet své trápení, diskutovat o důvodech šikany, morálce šikanujících, ale i obětí. Kodžimová Šilhavce přiměje, aby se zamýšlel nad vlastní pasivitou tváří v tvář násilí, a přisuzuje morální převahu, ba i jisté vítězství těm, kdo se stávají oběťmi. (nakladatelská anotace)

KNIHOVNICI ZAUJALO:

„Zbytek naší třídy, ostatní děti ničemu nerozuměj. Nevyznaj se v tom, co prováděj. Netuší, jak se kvůli nim cítěj jiný lidi, nikdy se nepozastavily nad bolestí, kterou způsobujou ostatním. Jen se přidaly k někomu, kdo je pro ně vzor, a společně dělají schválnosti. Zpočátku jsem z toho byla opravdu frustrovaná. Strašně. A víš, proč jsem nemytá? To má jedinej důvod, je to můj způsob, jak si připomínat tatínka. Je to pro mě znamení, že jsem s ním žila. Důležitej symbol, kterýmu rozumím jen já. Připomínka, že tatínek někde je. Na nohou má starý zablácený boty, proto i já tady nosím podobně špinavý boty. Ta špína má svůj přesný, náležitý význam. Jenomže to je něco, co ty děti absolutně nepochopí, i kdybych to do nich valila horem dolem. Nemyslíš?“ (s. 82)