červenec 2021 - Senzibil

červenec 2021 - Senzibil

PILÁTOVÁ, Markéta. Senzibil. Praha: Torst, 2020. ISBN 978-80-7215-596-5.

V Jeseníkách se odehrává boj na život a na smrt. Utkají se zde dva muži s výjimečnými schopnostmi. Jde o příběh věčného boje dobra se zlem, a i když se část odehrává mimo hmatatelný svět, přesto je pevně ukotven v realitě. Jsme v jednadvacátém století, ale v zamlžených a drsných Jeseníkách se do nelítostného zápasu na život a na smrt pouštějí dva muži nadaní schopnostmi, které si spojujeme spíše s pradávnými kouzelníky. Román rozehrává příběh dvou senzibilů obdařených těžko vysvětlitelnou silou, kterou každý z nich využívá jiným způsobem. Při tom se dozvíme mnohé o senzibilech, zázračných léčitelích, přelévání mentální energie a pokusech předlistopadového režimu využít tuto těžko uchopitelnou skutečnost ve svůj prospěch. Některé motivy románu jsou rozprostřeny mezi pohádku a science-fiction, ale zároveň jsou pevně ukotveny v realitě. K tomu napomáhá i hluboká spjatost děje s Jeseníky s tajemností tamější přírody i tragickým obdobím čarodějnických procesů. Kromě jiných témat je román i příběhem mnoha podob lásky, zdaleka ne vždy idylické a naplněné. Nakladatelská anotace. Kráceno.

 

KNIHOVNICI ZAUJALO:

s. 61
"Na náboženství je fajn, že dává odpovědi. Když jsi jako dítě každou neděli sedávala v lavici ve vaší modlitebně, nemusela ses ničeho nikdy bát. Bůh tam byl s vámi. Vzývali jste ho společně a společně jste mu věřili. Říkali jste si, jak byl stvořený svět, jak se v něm máte nebo nemáte chovat. Náboženství je jako Ariadnina červená nit, díky níž se můžeme dostat z labyrintu. Ale co když jdou ty odpovědi pomýlené? Co když se nit přetrhne?“ Vysvětloval jí, co si už léta sumíroval sám pro sebe v hlavě, poté co přečetl v knihovně všechno o náboženství a religionistice, co mu přišlo pod ruku.

„Mluvíš jako ateista,“ podotkla suše.
„Jako něcista,“ opravil ji.
„Něcista, co to je?“
„Ty neznáš Halíka?“
„Znám, z novin, ale nijak zvlášť.“
„Kněz Halík v jednom rozhovoru kdysi řekl, že něcismus je neurčitá forma spirituality typická pro dnešního člověka. A já jsem taky takovej. Všechno mi přijde neurčitý, ale zároveň nemůžu směle prohlásit, že jsem ateista a v nic nevěřím. Zkrátka věřím v něco a nevím v co. Všichni prostě toužíme po něčem, co všechno obsáhne a vysvětlí.“

Komentář paní knihovnice: V co věříte Vy? V Boha? V něcismus? Souhlasím s hlavní postavou příběhu s Mirkem, že všichni toužíme po něčem, co všechno obsáhne a vysvětlí, ale existuje to "něco"?