Nechce se tomu ani věřit, že je to už více než měsíc, co jsme se sešly naposledy. My, tedy členky toho báječného čtenářského klubu, kterým nás po celý rok provází „naše“ ještě báječnější Olinka. Vždy přijde s něčím novým, nikdy jí nedocházejí nápady, nikdy se nenudíme, nikdy nenastane „hluché místo“. Páteční setkání jsou pro nás všechny oázou klidu a pohody. Jsou to takové radostné ostrůvky v moři práce, povinností, uspěchanosti a starostí. Tady, s knihou v ruce, se ocitáte v jiném světě. Samozřejmě že jsme po všech stránkách rozdílné, a přece máme tolik společného! Hned od začátku jsme našly společnou řeč. Řeč milovníků knížek, milovníků literatury. Předáváme si knižní tipy, obohacujeme se navzájem svými postřehy i svou zapáleností pro toho či onoho autora, pro tu či onu knihu.
A že při našem prvním setkání v novém roce bylo o čem hovořit! Každá z nás přece dostala pod stromeček nějakou knihu. Mohly jsme si i připomenout svá předvánoční přání zapsaná na papírových vánočních ozdobách a porovnat je se skutečností. A nejen to. Mnozí lidé si dávají začátkem nového roku předsevzetí, mnozí přemýšlejí o svých přáních, o svých touhách. I my jsme se zamyslely nad tím, jaký byl měl být ten náš nový rok 2023 s knihami. Každá z nás pojala téma po svém. Nikdy by mě nenapadlo, kolik různých pohledů a přání může milovník knížek mít!
Večerní prostory knihovny prozářené teplým světlem křišťálových lustrů, pohodlné pohovky a křesílka, poklidná atmosféra pátečního večera, to vše vybízí ke čtení. Navíc – i tady si můžete navléci teplé ponožky, zachumlat se do hřejivé deky s šálkem čaje nebo kávy v ruce a číst. Brzy zapomínáte na svět kolem sebe, ocitáte se v jiných světech, v jiných příbězích, v jiné galaxii. A v těchto okamžicích procházíte očistnou terapií. Terapií čtením. A vůbec, ale vůbec na tom nic nechcete měnit…
Ingrid Mendlíková
