„Čas – to je prostě způsob, jakým příroda zajišťuje, aby se všechno neodehrávalo najednou.“ (Isaac Newton)
V komiksu newyorského malíře, sochaře, ilustrátora a hudebníka Richarda McGuirea TADY se nic neodehrává najednou. Zvláštností je, že se vše odehrává na jednom místě, v jednom bytě…
Tuto „superintelektuální pecku“, jak knihu z nakladatelství Host nazval časopis Reflex, do češtiny přeložil oceňovaný spisovatel Marek Torčík. „Alfou i omegou je tu koncept. Lze říct, že v tomhle komiksu se nic neděje, ale zároveň se v něm děje úplně všechno. Představte si časosběrnou kameru umístěnou v prostoru bez pohnutí stamilióny let. Byla tam za dinosaurů a bude tam i za dvacet tisíc let odteď. A neustále zabírá stejný výsek reality.“
A z tohoto díla nám Olinka vybrala a okopírovala jednu dvojstranu. Zachycovala dění v různých letech – v roce 1940, 1952,1990, 2015 a 2051. Naším úkolem bylo nejprve napsat k výjevu z každého roku jedno slovo vystihující podle nás podstatu kresby. A tak se v našich zápisech objevila slova jako loučení, shledání, nové začátky, sám v davu, strach, čekání, láska… Posléze jsme si měly vybrat jeden rok, který nás něčím oslovil, který v nás vyvolal nějaké představy či vzpomínky… Já jsem zvolila rok 1952, v němž je zachycena objímající se dvojice sedící na pohovce, a doprovodila jsem ho vysvětlením: Tak trochu si představuji své rodiče, kteří se v této nepěkné době seznámili, možná to jsou oni, plní lásky, na vysokoškolské koleji. Posledním naším úkolem bylo vybrat si rok, který mi není sympatický. Vybrala jsem si rok 2051: Dožiju se? Bylo by mi přes devadesát let. Byla bych samostatně chodící, samostatně myslící bytost, nebo jen ta, co čeká…? Jaký bude svět v té době? Nezhloupnou lidé natolik, že… A nakonec jsme hledaly časové zařazení ve své knize.
Bylo to velmi zajímavé setkání s časem, s minulostí, s budoucností… TADY je kniha, která na první pohled vypadá jednoduchá, máte pocit, že ji přeletíte jedním okem během chvilky. Ale když se do ní noříte dál a dál, zjišťujete, že vás obrázky vtáhnou, že začnete přemýšlet nad skutečnostmi, nad nimiž jste se ještě nezamýšleli, a že se k ní nejspíš budete vracet v myšlenkách ještě dlouho… Je v ní totiž všechno: život, smrt, láska, smích, smutek, sblížení i rozchody, nejistota, nepředstavitelná budoucnost. Je v ní prostě celý lidský život.
Ingrid Mendlíková
