Každému z nás se už v životě stalo, že jsme si řekli: Kdybych tohle udělal jinak, Kdybych byl rychlejší, rozhodnější… málokdy však svůj příběh domyslíme nebo dovyprávíme do úplného konce. Je to spíš takové naše povzdechnutí, možná zamyšlení, nesplněná touha.
V zářiovém čtenářském klubu jsme zavzpomínaly na svůj „nevydařený“ zážitek a ve svých pracích jsme slůvko „kdyby“ změnily v realitu. Bylo zajímavé, jak se každá z nás chopila zpracování tématu jiným způsobem i jak rozličné příběhy jsme převyprávěly. Kdo chtěl, podělil se svůj příběh s ostatními.
Olinku k zadání úkolu inspiroval Orwellův román 1984, jehož filmové zpracování některé z nás zhlédly právě v tento den v mladoboleslavském divadle. „Divadelní film“ vznikl v době covidu a je dechberoucím zpracováním této světoznámé knihy. Skvělé výkony podali nejen všichni herci v čele s vynikajícím Petrem Prokešem, ale i dramaturgyně Kateřina Suchanová, výtvarnice Agnieszka Pátá Oldak, kameraman Tomáš Kyselka a režisér Milan Ligač, jehož snem bylo zpracovat právě tento příběh. Velmi zdařilé dramatizace se ujali Milan Ligač, Petr Mikeska a Kateřina Suchanová. Zhlédnutí filmu bylo pro nás všechny velmi silným kulturním zážitkem.
A abychom neměly té kultury málo, navštívily jsme v časném odpoledni výstavu fotografa Vladimíra Kysely, jehož velkoformátové fotografie připomínající spíše díla francouzských impresionistů jsou volně inspirovány některými literárními díly. Prostředí Sboru českých bratří náš zážitek ještě umocnilo. Mácha, Exupéry, Andersen… Snové obrazy, nadpozemské vnímání světa, okamžik, záchvěv, nálada, splynutí barev…
Ingrid Mendlíková
P.S. Do uměleckých zážitků se počítá i návštěva kavárny Clock Café na Českobratrském náměstí. Přesvědčte se sami.
